Kousnutí
17. 3. 2010
Arwen si
vykoledovala pěknou ďouru na boku. A zase v tom byla tak nevinně. Navíc
té druhé nic neudělala, ani škrábanec. No není to nespravedlivé. Sice
jsem na jednu stranu ráda, že se nerve, ale na druhou stranu bych jí
mohla přihlásit na nějaké kurzy sebeobrany. Šašlík se naštěstí
konfliktu vyhnul, jinak by z ní zbyl jen mastný flek.
V tom momentě jsem stihla jen stáhnout Ashley za sebe. Arwen fenu zahlídla, rozběhla se proti ní a už byly v sobě...ach jo, zařvala jsem jednou, dvakrát a šli od sebe. Arwen se rozběhla ke mě. Tak jsem jí přivolala, ženská si vzala svojí čubu a šla pryč... :-O Prohlédla jsem Arwen, zjistila, že jsme kousnutý celkem dost na boku...a pár škrábanců okolo, klasika - vzduchová kapsa opravdu veliká...achjo. Kouknu, kde je ženská a ženu za ní, jestli by byla tak hodná a dodala mi, že jsou očkovaný. Ta se na mě obořila, že jak mi to asi má dokázat a že jsem pitomá, když si myslím, že nemá očkovanýho psa. Ještě celkem v klidu jsem jí odpověděla, že existuje věc jako očkovací průkaz. Uvědomovala jsem si, že chyba je na obou stranách. Já měla Arwen na volno, ona měla psa na volno a holt se nemají rádi. To samé mi řekla i ona...no budiž, tak jsem jí alespoň požádala o jméno psa, její jméno a veterinárního lékaře, kde byla fena očkována...to mi nahlásila a s poznámkou, že si nejspíš takovým psem léčím mindráky a že ona má holt ostrýho psa odešla.
Doma jsem to vylíčila Standovi, ošetřila Arwen ránu desinfekcí a vymačkáním vzduchové kapsy...což Arwunka snáší víc než dobře. Bolest moc neřeší. Pár dní se hůř zvedá a lehá si, ale na šití by to nebylo, to už víme od veterináře z dřívějších kousnutí a výhodou je, že si to ani neolizuje.
Druhý den se s tou paní a fenou potkal Standa. Paní se slušně omluvila, dodala informace k očkování a že jí to mrzí...prý musíme dávat větší pozor všichni, aby se holky nepotkaly...no tak já nevím...poučení ale z toho jedno je: "Příšeře" se budeme opravdu velikým obloukem vyhýbat. Příště by totiž mohlo být ještě hůř...Šašlík totiž chodí takové pejsky zabíjet :-D
V tom momentě jsem stihla jen stáhnout Ashley za sebe. Arwen fenu zahlídla, rozběhla se proti ní a už byly v sobě...ach jo, zařvala jsem jednou, dvakrát a šli od sebe. Arwen se rozběhla ke mě. Tak jsem jí přivolala, ženská si vzala svojí čubu a šla pryč... :-O Prohlédla jsem Arwen, zjistila, že jsme kousnutý celkem dost na boku...a pár škrábanců okolo, klasika - vzduchová kapsa opravdu veliká...achjo. Kouknu, kde je ženská a ženu za ní, jestli by byla tak hodná a dodala mi, že jsou očkovaný. Ta se na mě obořila, že jak mi to asi má dokázat a že jsem pitomá, když si myslím, že nemá očkovanýho psa. Ještě celkem v klidu jsem jí odpověděla, že existuje věc jako očkovací průkaz. Uvědomovala jsem si, že chyba je na obou stranách. Já měla Arwen na volno, ona měla psa na volno a holt se nemají rádi. To samé mi řekla i ona...no budiž, tak jsem jí alespoň požádala o jméno psa, její jméno a veterinárního lékaře, kde byla fena očkována...to mi nahlásila a s poznámkou, že si nejspíš takovým psem léčím mindráky a že ona má holt ostrýho psa odešla.
Doma jsem to vylíčila Standovi, ošetřila Arwen ránu desinfekcí a vymačkáním vzduchové kapsy...což Arwunka snáší víc než dobře. Bolest moc neřeší. Pár dní se hůř zvedá a lehá si, ale na šití by to nebylo, to už víme od veterináře z dřívějších kousnutí a výhodou je, že si to ani neolizuje.
Druhý den se s tou paní a fenou potkal Standa. Paní se slušně omluvila, dodala informace k očkování a že jí to mrzí...prý musíme dávat větší pozor všichni, aby se holky nepotkaly...no tak já nevím...poučení ale z toho jedno je: "Příšeře" se budeme opravdu velikým obloukem vyhýbat. Příště by totiž mohlo být ještě hůř...Šašlík totiž chodí takové pejsky zabíjet :-D