Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastný...
Miluji léto...dobu plnou sluníčka, koupání, večerů v hospůdce, procházek v lese a vůbec všechno je mnohem lepší než v kteroukoliv jinou roční dobu. Bohužel tohle léto není tak úplně ideální.
Ashley, naše žíhadlo roztomilé se rozhodlo dospět a 6.7.2009 jsem objevila (po předcházejících příznacích) první červenou kapičku na lině. Ashley hárá. Ano, místo miloučkého mazlivého miminka máme doma dámičku s velký D. Od prvního dne jí familiárně oslovuje "štětka", "mrcha" nebo "koketa". Dala by každému, co má čtyři nohy a ocas (ten mávací, protože se staví i fenám). Samozřejmě jsou všechny její snahy o sblížení se s jakýkoliv samcem razantně utnuté. Chvála Flexině...trochu se stydím, že chválím něco tak zatracovaného mezi pejskaři, ale na venčení háravky jsou prostě nejlepší. A za tím si budu stát. Nikdy jsem nechtěla psa - samce a jako jeden z důvodu jsem uváděla, že mě nebaví se zastavovat u každého patníku, rohu, stromku atd...to mi ovšem nikdo neřekl, že se s háravou Ash budu zastavovat každých pět kroků, aby mohla okolí oznámit, že ona je připravena...brrrr, děsný. Dva dny jsem se trpělivě zastavovala a bylo mi i trochu líto, že jí ty plány nevyjdou - NIKDY, pak mi došla trpělivost a začala praktikovat chůzi alá běh, aby nestihla ani podřepnout. Je ale pravda, že psi v ulici a celém Králováku jsou asi na jiné typy fenek, protože kromě pár jedinců se za námi nic neloudá, nic neobtěžuje...nebo že by to bylo tou pitbulkou? Jediný psí kámoš chlap je Vojta od Katky. Má sice snahu se s malou krasavicí seznámit blíže, ale jeho snahy jsou atakovány Katkou...takže v poklidu, kdy naše lady jde na flexině a Vojta je donucen dodržovat bezpečnou vzdálenost se dá pohodlně venčit bez nucené samoty. Děkuji ti, Katko, že si nás nezatratila :-D Doma byla byla snaha navléct ji kalhotky, které zbyly doma po Arwen, ale Ashley naše snahy zničila po pár hodinách, kdy si znechuceně lehla na zem a tvářila, že brzo umře a jakmile jsme se nekoukali, decentně začala okusovat gumičku kolem boků. Kalhotky prostě neprošly přísnou selekcí vybraných módních doplňku náší princezny. No nic, chrápe v pelechu nebo na svém vyhraněném gauči.
Ale to všechno by se dalo skousnout, kdybych nebyla svědkem naprosto zvráceného jevu našich holek. Ležíme si spokojeně se Standou u TV, sledujeme film, když v tom slyšíme čvachtání. Rozsvítíme lampičku a koukneme směrem dolů (spíme na vyvýšeném patře nad gaučem, kde chrápou holky), naskytne se nám pohled na rozvalenou Ashley a Arweny čumák zabořený mezi nohama Ash. Vypadalo to všelijak jenom ne hezky. Ale nasmáli jsme se, jak u toho Arwen mlaskala a Ashley vrněla...ještě že bylo po desáté večerní :-D
Ani s Arwen to léto není jednoduché. Buď je moc horko, nebo prší a je bouřka. Takže chodíme navečer po osmé hodiny ranní nebo přes odpoledne ale zásadně kolem vody nebo přímo k rybníku. Arwenky nožka se lepší, takže se vracíme k tréninku obran a hlavně jí bereme hodně plavat. Plavání miluje a je to nejlepší zátěž, co na šlachu můžeme praktikovat. Ještě měsíc, dva a můžeme jet naplno, takže bychom mohli stihnout Dogtrekk Oty Pavla. Držte nám palce.
Mám plno fotek, jak trávíme léto. Za týden se chystáme s páníčkem za dětma na pionýrský tábor. Chystám se ještě poupravit web. Něco nového v designu atd. Těšte se!